Existuje dojem bytí

PONEC - divadlo pro tanec

Autorka, choreografka: Tereza Lenerova
Koncept: Jan Horák, Tereza Lenerová
Výtvarná koncepce: Adam Vačkář
Tanec: Edita Antalová, Jitka Čechová, Eva Rezová
Dramaturgie: Jan Horák
Hudba: Natálie Pleváková
Světelný design: Jan Hugo Hejzlar
Kostýmy: Marjetka Kürner Kalous
Producent/produkce: Veronika Hladká

Extenze dřevěných větví na končetinách je výchozím bodem možného příběhu lidské existence. Lze ji chápat jako propojení člověka s panenskou přírodou, jako něco životodárného a zároveň omezujícího a až děsivého. To, že existujeme, se učíme uvědomovat, to jak vypadáme se učíme přijímat.

Existuje dojem bytí nám umožňuje propadnout se do nejtemnějších vrstev vlastní existence, objevovat v sobě archetypy a divokou animalitu, abychom ji pak jediným gestem zahodili a nastavili civilizační masku jako konvenci lidského bytí. Jestliže na začátku nic nevíme, tak na konci, kdy tyto extenze již přestanou být součástí lidského těla, již víme takzvaně vše. To, že dokážeme věci pojmenovat, ale není vítězstvím civilizace, ale spíš rezignací na svou vlastní svobodu.

Nová inscenace Terezy Lenerové ve spolupráci s Janem Horákem volně navazuje na projekt Taxon, který vznikl společně s výtvarníkem Adamem Vačkářem. Zatímco Taxon se zabýval především možnostmi pohybu v rámci extenze těla v podobě dřevěných větví, inscenace Existuje dojem bytí je již konkrétním narativem.

There Is a Sense of Being

PONEC - dance venue

Author, choreography: Tereza Lenerova
Concept: Jan Horák, Tereza Lenerová
Visual concept: Adam Vačkář
Performers: Edita Antalová, Jitka Čechová, Eva Rezová
Dramaturgy: Jan Horák
Music: Natálie Pleváková
Light design: Jan Hugo Hejzlar
Costumes: Marjetka Kürner Kalous
Producer/production: Veronika Hladká

The extension of the wooden branches on the limbs is the starting point of a possible story of human existence. It can be understood as a connection between humankind and unspoiled nature, as something life-giving and simultaneously restrictive and even frightening. That we exist is something we learn to realize; what we look like is something we learn to accept.

There Is a Sense of Being allows us to delve into the darkest layers of our own existence, to discover archetypes and wild animality, so that we can then throw them away with a single gesture and set the mask of civilization as the convention of human existence. If we know nothing at the beginning, then at the end, when these extensions are no longer part of the human body, we already know "everything". The fact that we can name things, however, is not a victory for civilization, but rather a resignation to our own freedom.

Tereza Lenerová's new production in collaboration with Jan Horák is a loose continuation of the Taxon project, which was created together with the artist Adam Vačkář. While Taxon dealt mainly with the possibilities of movement within the extension of the body in the form of wooden branches, the production of There Is a Sense of Being is already a specific narrative.